:: wikimiki.org ::

František Pavlíček

František Pavlíček

František Pavlíček (
- 20. listopadu 1923 Lukov – 29. září 2004) byl český dramatik a scenárista. F. Pavlíček vystudoval slavistiku a estetiku na filosofické fakultě UK. Od roku 1950 působil jako redaktor Československého rozhlasu, později i jako dramaturg ve filmovém studiu Barrandov. Roku 1965 se stal uměleckým ředitelem Divadla na Vinohradech, kterým byl až do r. 1970. Po roce 1970 byl pro svou angažovanost v r. 1968, (byl angažovaný komunista, v letech 1968 – 1969 byl člen ÚV KSČ) nucen opustit veškeré místa v kultuře a stal se zakázaným autorem. Od té doby až do r. 1989 pracoval v několika dělnických profesích. V tomto období byly jeho hry hrány pod různými pseudonymy či jmény jeho přátel. Roku 1977 podepsal Chartu 77 Roku 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu, kterým byl až do svého odchodu do důchodu v r. 1992.

Dílo

Literární tvorba

- Konec patriarchátu, 1992

Divadelní hry

- Dávno již tomu, psáno 1949, uveřejněno 1990
- Chtěl bych se vrátit, 1956; hra o české emigraci po roce 1948, hra je tendenční a vyloženě protiemigrační
- Labyrint srdce, 1958 protiemigrační tendenční hra
- Zápas s andělem, 1961; téma české emigrace zde vidí poněkud komplikovaněji než v předešlých hrách, přesto je hra silně protiemigrační, objevuje se tu střet ideálů s běžným životem
- Nanebevstoupení Sašky Krista, 1967
- Život a dílo skladatele Foltýna, 1969; dramatizace Čapkova románu
- Dávno, dávno již tomu aneb Zpráva o pohřbívání v Čechách, 1979 je to jakýsi monolog Boženy Němcové o pohřbu K. H. Borovského
- Chvála prostopášnosti, drama o Mikuláši Dačickém z Heslova

Rozhlasové hry

V tomto oboru se staly známější jeho dramatizace jiných autorů, než jeho vlastní hry.
- Trosečník, 1944
- Ahasver, 1947
- Aristofanes píše tragédii, 1947
- Leonidas žije, 1952
- Podivné přátelství herce Jesenia, 1948 dramatizace I. Olbrachta
- Muži v ofsajdu, 1964, dramatizace K. PoláčkaŽivot a dílo skladatele Foltýna, 1963

Filmové scénáře

- Horoucí srdce, 1962
- Markéta Lazarová, 1965
- Babička
- Tři oříšky pro Popeku

Dramaturgie

- Malý Bobeš, 1961
- Zázračný hlavolam, 1967
- Když má svátek Dominika, 1967

Hry pro děti

- Tři volavčí pera, 1954
- Bajaja, 1955 hra, později zfilmováno
- Slavík, 1957
- Kníže Bruncvík
- Raubíř a jeho dítě aneb Postaru se krást nedá
- Zlatovláska z Chlumce, 1973
- Tři zlaté vlasy děda vševěda
- Malá mořská víla, 1992

Podívejte se na

- Seznam českých spisovatelů Pavlíček, František Pavlíček, František Pavlíček, František Pavlíček, František Pavlíček, František

20. listopad

20. listopad je 324. den roku podle gregoriánského kalendáře (325. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 41 dní.

Události

Česko
- 1989 – Sametová revoluce: Počet lidí na demonstracích v Praze vzrostl na půl miliónu. Svět
- 284 – Dioklecián byl zvolen římským císařem.
- 1917 – Hromadné nasazení tanků – Britové u Cambrai.
- 1917 – Ukrajina vyhlášena republikou.
- 1940 – Maďarsko, Rumunsko a Slovensko se připojily k mocnostem Osy.
- 1945 – Zahájen Norimberský proces.

Narození

Česko
- 1923 – František Pavlíček, český dramatik a scenárista († 29. září 2004) Svět
- 1761 – Papež Pius VIII. († 1830)
- 1858 – Selma Lagerlöf, švédská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu († 1940)
- 1889 – Edwin Powell Hubble, americký astronom († 1953)
- 1923 – Nadine Gordimer, jihoafrická spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1910 – Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a filosof (
- 9. září 1828)
- 1945 – Francis William Aston, anglický chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (
- 1877)
- 1950 – Francesco Cilea, italský skladatel (
- 23. července 1866)

Svátky

Česko
- Nikola Katolický kalendář
- Svatý Felix z Valois Svět
- Světový den dětí

Viz také:

- 19. listopad 21. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月20日 ko:11월 20일 simple:November 20 th:20 พฤศจิกายน

1923

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1918 1919 1920 1921 1922 - 1923 - 1924 1925 1926 1927 1928 ----

Události

Česko
- Československý rozhlas začal pokusně vysílat Svět
- Řecko zavedlo gregoriánský kalendář
- zanikla Osmanská říše a Kemal Atatürk založil republiku; Turecko
- Adolf Hitler se neúspěšně pokusil o puč (Mnichovský puč); Německo
- Etiopie členem Společnosti národů
- Standardizována Beaufortova stupnice
- Náhorní Karabach a Naxçivan byly připojeny k Ázerbajdžánu
- založeno Interhelpo průmyslové dělnické družstvo

Vědy a umění

- Nalezena soška keltského původu Hermés z Roquepertuse
- objeven chemický prvek hafnium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. ledna – Alexej Pludek, český spisovatel († 7. září 2002)
- 7. února – Lubor Tokoš, český herec († 29. září 2003)
- 10. března – Zdenka Bergrová, česká básnířka a překladatelka
- 24. září – Ladislav Fuks, český prozaik
- 7. října – Zdeněk Janík, český básník
- 9. listopadu – Jaroslav Moučka, český herec
- 19. listopadu – Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětských knížek († 4. dubna 2005) Svět
- 31. ledna – Norman Mailer, americký spisovatel
- 12. března – Wally Schirra, americký astronaut
- 1. května – Joseph Heller, americký spisovatel († 12. prosince 1999)
- 31. května – monacký kníže Rainier III. († 6. dubna 2005)
- 8. listopadu – Jack Kilby, americký elektroinženýr, vynálezce integrovaného obvodu († 20. června 2005)

Úmrtí

Česko
- 3. ledna – Jaroslav Hašek, český spisovatel (
- 30. dubna 1883)
- 6. února – Adolf Heyduk, český básník (
- 6. června 1835)
- 16. července – Karel Klostermann, český a německý spisovatel (
- 15. února 1848)
- 29. září – Antonín Cyril Stojan, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský (
- 22. května 1851) Svět

Hlava státu

- Československo – Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1923年 ko:1923년 simple:1923

29. září

29. září je 272. den roku podle gregoriánského kalendáře (273. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 93 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1820 Antonín Jaroslav Puchmajer, český spisovatel (
- 7. leden 1769)
- 2004 František Pavlíček, český dramatik a scenárista (
- 20. listopadu 1923) Svět
- 1902 Émile Zola, francouzský spisovatel (
- 2. duben 1840)

Svátky

Česko
- Michal Svět
-

Viz také:

- 28. září 30. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Září ja:9月29日 ko:9월 29일 simple:September 29

2004

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1999 2000 2001 2002 2003 - 2004 - 2005 2006 2007 2008 2009 ----

Události

Leden

- 3. ledna
- Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
- 3. ledna
- Sonda NASA MER-A (Spirit) přistála na Marsu.
- 4. ledna
- Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii.
- 13. ledna
- Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí.
- 24. ledna
- Sonda NASA MER-B (Opportunity) přistála na Marsu.
- 28. ledna
- V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC.

Únor

- 6. února
- Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
- 10. února
- Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
- 18. února
- Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v Iránu zabil 320 lidí.

Březen

- 7. března
- Austrálie: Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1, Grand Prix Austrálie. Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 11. března
- Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA, skutečnými pachateli však zřejmě byli muslimští fundamentalisté.
- 14. března
- V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku.
- 21. března
- Malajsie: Druhý závod Formule 1, Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 29. března
- Rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Duben

- 3. dubna
- Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března tohoto roku.
- 4. dubna
- Bahrajn - Třetí závod Formule 1, Grand Prix Bahrajnu, vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 17. dubna
- Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamasu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí.

Květen

- 1. května
- Rozšíření Evropské unie o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Červen

- 21. června
- SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru.
- 28. června
- Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě.
- 30. června
- V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem.

Červenec

- 1. července
- Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
- 4. července
- Mistry Evropy ve fotbale se staly Řekové, kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 1:0.
- 25. července
- Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma.

Srpen

- 1. srpna
- Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí.
- 3. srpna
- Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci.
- 4. srpna
- Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse.
- 5. srpna
- Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
- 6. srpna
- Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
- 10. srpna
- Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
- V Německu pokračuje [http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=241&clanek=724 kontroverse] o novém pravopisu.
- 12. srpna
- Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
- 13. srpna
- V Aténách začaly letní olympijské hry.
- 16. srpna
- Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka.
- 24. srpna
- Vláda Stanislava Grosse získala ve 22:00 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Září

- 1. září
- Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo. Prezident Putin zatím nijak nereagoval.
- 3. září
- Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
- 4. září
- Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
- 7. září - 12. září
- Česká republika: Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (Brno)
- 15. září
- Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku "Service Pack 2" pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
- 16. září
- Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy. Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City. Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 kilometrů v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti, kde v minulých dnech zabil na 70 lidí.
- 17. září
- Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
- 22. září
- Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie
- 25. září
- V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová. Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse (Dobrý den, smutku) publikovala v roce 1954 v osmnácti letech. Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih.
- 26. září
- Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy, když předtím způsobil tragické ztráty na životech (možná až 1 500 obětí) na Haiti.

Říjen

- 3. října
- Ve věku osmdesáti let zemřel herec Luděk Kopřiva. Už několik let trpěl Parkinsonovou nemocí. Divákům zřejmě nejvíc utkvěl v paměti jako farář Otík ze série komedií Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky, nebo v roli tanečního mistra Huga z prvního dílu filmové série o "Básnících" režiséra Dušana Kleina.
- 4. října
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkým vědcům Richardu Axelovi a Lindě B. Buckové za výzkum čichových receptorů. Cena jim bude předána na ceremoniálu, který se koná 10. prosince ve Stockholmu.
- 4. října
- Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
- 5. října
- Nobelova cena za fyziku byla udělena americkým vědcům Davidu J. Grossovi, H. Davidu Politzerovi a Franku Wilczekovi.
- 6. října
- Nobelova cena za chemii byla udělena Aaronu Ciechanoverovi, Avramu Hershkovi (oba Izrael) a Irwinu Roseovi (USA) za objev degradace proteinů za přítomnosti ubikvitinu.
- Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent - 47,50 dolarů.
- 7. října
- Nobelova cena za literaturu byla udělena rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové.
- Při třech teroristických útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře v oblasti Sinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 je zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází z Izraele.
- 8. října
- Nobelova cena míru byla udělena Keňance Wangari Maathaiové.
- 9. října
- Volby v Austrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
- Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
- První prezidentské volby v Afgánistánu skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt. Oficiální volební komise volby nepřerušila, ale slíbila, že stížnosti prošetří.
- 11. října
- Nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se v letošním roce stali Finn E. Kydland z Norska a Edward C. Prescott ze Spojených států. Ocenění získali za přínos k dynamické makroekonomice.
- 14. října
- Z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď Sojuz TMA-5. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze novou tříčlennou posádku. Dopraví do kosmu dva nové stálé členy posádky ISS, ruského kosmonauta Saližana Šaripova a amerického Leroye Chiaa.
- 15. října
- Sunnitští muslimové zahájili ramadán.
- 16. října
- Druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR vyhrál v Praze 4 František Příhoda (ODS), který porazil Erazima Koháka (ČSSD). Na Znojemsku zvítězil Milan Špaček (KDU-ČSL) nad Jaroslavem Paříkem (ODS). Volební účast v obou obvodech byla pouze kolem 15 %.
- 17. října
- Referendum v Bělorusku, které mělo umožnit autoritářskému prezidentu Lukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období. Podle opozice a nezávislých pozorovatelů bylo referendum zfalšováno. Podle volební komise výsledky referenda jsou takové, že Lukašenko smí kandidovat i v dalších prezidentských volbách. Má tak de facto možnost být doživotním prezidentem Běloruska.
- Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna. Podle oficiálních barmských sdělovacích prostředků premiér odstoupil ze zdravotních důvodů, podle úředních míst v Thajsku byl však obviněn z korupce a má domácí vězení. Premiér byl považován za představitele reformního křídla vojenské diktatury, která v Barmě vládne od roku 1962.
- V Iráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová. Hassanová je vdaná za Iráčana a v Iráku žije přes 30 let.
- Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené USA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od Bagdádu. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
- 21. října
- Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v Japonsku dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelnou katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
- Výbuch v plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední Číně připravil ve středu v noci o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
- 22. října
- Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů. Protokol musí ještě schválit Státní rada (horní komora) a podepsat prezident. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 24. října
- V Kazachstánu bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-4. Z Mezinárodní komické stanice ISS se v ní vrátili ruští kosmonauté Gennadij Padalka a Jurij Šargin a Američan Michael Fincke. Fincke a Padalka strávili na palubě ISS téměř 188 dní.
- 25. října
- Ve volbách do parlamentu srbské provincie Kosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou Ibrahimem Rugovou. Se 45 % získaných hlasů porazila Demokratickou stranu Kosova, která získala 25 %. V čele Demokratické strany Kosova stojí bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hašim Thači. Srbští voliči volby bojkotovali, hlasování se jich zúčastnilo necelé procento.
- 26. října
- Izraelský parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán Ariela Šarona na stažení Izraele z okupovaného pásma Gazy.
- 27. října
- Státní rada (horní komora ruského parlamentu) schválila Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. K ratifikaci Protokolu zbývá již jen podpis prezidenta Putina. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 27. října
- Designovaný šéf Evropské komise José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení Komise. O nové Evropské komisi měl dnes hlasovat Evropský parlament a bylo pravděpodobné, že Barrosův tým důvěru nedostane. Nevoli poslanců vyvolal hlavně italský komisař Rocco Buttiglione.
- Zdravotní stav palestinského prezidenta Jásira Arafata se večer prudce zhoršil. Příčina jeho problémů není jasná a o jeho aktuálním zdravotním stavu přicházejí z Ramalláhu rozporné zprávy.
- 28. října
- Prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal při příležitosti státního svátku - výročí vzniku Československa - 21 osobností. Dva bývalí vojáci obdrželi Řád bílého lva, dále byly uděleny 4 řády T. G. Masaryka a 15 medailí za zásluhy.
- 29. října
- V Kambodži byl korunován nový král - Norodom Sihamoni.
- Vrcholní představitelé 25 členských zemí Evropské unie v Římě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
- Televize al-Džazíra odvysílala videozáznam projevu Usámy bin Ládina k Američanům ([http://english.aljazeera.net/NR/exeres/79C6AF22-98FB-4A1C-B21F-2BC36E87F61F.htm přepis projevu v angličtině], [http://www.blisty.cz/2004/10/29/art20368.html překlad do češtiny]).
- Vážně nemocný Jásir Arafat byl převezen do vojenské nemocnice v Paříži. Z palestinského Ramalláhu odletěl na palubě jordánské vojenské helikoptéry do Ammánu, kam pro něj francouzská vláda vypravila zvláštní letadlo.
- 30. října
- V Iráku padlo 9 příslušníků americké námořní pěchoty a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního 2. května.
- V Bagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého japonského turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
- U bagdádské redakce arabské satelitní televizní stanice Al-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za "Brigády 1920", uvedla, že pracovníci stanice jsou "američtí špióni hovořící arabsky".
- 31. října
- Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů.
- V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.

Listopad

- 1. listopadu
- Šestnáctiletý palestinský útočník se odpálil na rušném tržišti v izraelském Tel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v Náblusu.
- Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi právo hájit se sám. Musí však využít pomoci jiných právníků. Tribunál předtím Miloševičovi proti jeho vůli přiřkl obhájce, Miloševič i tribunálem dosazení obhájci však takový postup považovali za nezákonný.
- V Bagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana USA, Nepálu a čtyři Iráčany.
- 2. listopadu
- Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v Bagdádu zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování města Fallúdža.
- V Amsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejmě islámský fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
- V USA začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat John Kerry a stávající prezident, republikán George W. Bush.
- 3. listopadu:
- V prezidentských volbách v USA zvítězil George W. Bush.
- Vítězem prezidentských voleb v Afghánistánu byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident Hamíd Karzáí.
- Maďarsko oznámilo, že do konce března 2005 stáhne svých 300 vojáků z Iráku.
- 4. listopadu:
- Podle izraelské televize a některých francouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír Jásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
- Ruský prezident Vladimír Putin podepsal zákon, kterým Rusko ratifikovalo Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
- Tři britští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů od Bagdádu. Zahynul i irácký tlumočník. Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihu Iráku do americké okupační zóny 29. října 2004.
- Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila, že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem. Bojující strany podle ní "opakovaně prokázaly, že nerespektují nezávislou humanitární pomoc".
- 5. listopadu:
- Generální tajemník OSN Kofi Annan varoval před zamýšleným útokem amerických a vládních iráckých sil na odbojné město Fallúdža. Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden 2005. S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezident Ghazí Adžil, předseda prozatímní vlády Ajád Aláví však na něm trvá.
- Euro dosáhlo nejvyššího kursu vůči americkému dolaru ve své historii. Jedno euro se prodávalo za 1,295 USD.
- Ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy začaly odpoledne volby do zastupitelstev krajů. Ve třetině senátních volebních obvodů se také volí noví senátoři.
- 6. listopadu:
- Krajské a senátní volby v České republice skončily.
- Za vítěze krajských voleb lze označit ODS (36,35 %), za nimi následují KSČM (19,68 %), ČSSD (14,03 %) a KDU-ČSL (10,67 %). Účast v krajských volbách činila 29,62 %.
- V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát (v obvodu Plzeň-jih ing. Jiří Šneberger za ODS), v ostatních obvodech se bude 12.–13. listopadu konat druhé kolo voleb. Do něj postoupilo 25 kandidátů ODS (jeden v každém obvodu s jedinou výjimkou), 9 kandidátů KSČM, 7 kandidátů KDU-ČSL, 3 kandidáti ČSSD, 2 kandidáti SNK a po jednom kandidátovi ED, Sdružení nezávislých, Sebeobrana voličů, Strana zelených, US-DEU a koalice US-DEU/ODA. Účast voličů byla 28,97 %.
- 37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městě Sámarra a dalších 62 lidí bylo zraněno. Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami, čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice, kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila.
- Při leteckém útoku vládních sil republiky Pobřeží slonoviny na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 zraněno 22 francouzských vojáků, kteří v zemi působí v rámci mírových sil OSN. Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městě Abidžan a zničily téměř celé letectvo této africké republiky.
- 7. listopadu:
- Libanonské milice Hizballáh poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severní Izrael. Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře, podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu.
- Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblíž francouzského města Avricourt. 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice. Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování u německého města Gorleben jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů.
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav. Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska, při nichž zahynula rovněž řada civilistů.
- 8. listopadu:
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné město Fallúdža. Podle USA se ve městě ukrývá jordánský terorista abú Músa Zarkáví. Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují, podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti. Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků - americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara.
- 9. listopadu:
- Nadace Mozilla Foundation zveřejnila první oficiální verzi prohlížeče Firefox.
- Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft a ministr obchodu Don Evans podali demisi. Jde o první změnu v Bushově vládě od jeho vítězství ve volbách 3. listopadu.
- V Iráku byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vlády Ajád Aláví. Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili, že bratrance s manželkou a snachou podřežou, pokud nebude zastaven útok na Fallúdžu. V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb, plánovaných na leden 2005.
- 10. listopadu:
- V Haagu byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté. Policejní akce, kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté, souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha. Po vraždě, kterou 2. listopadu spáchal zřejmě muslimský fundamentalista, došlo v Nizozemí k vandalským útokům na mešity.
- 11. listopadu:
- V pařížské vojenské nemocnici Percy časně ráno zemřel Jásir Arafat, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident. Arafat byl několik dní v komatu a postupně mu selhávaly životně důležité orgány, vlastní příčina jeho nemoci však dosud není známa. Ve večerních hodinách bylo Arafatovo tělo za vojenských poct naloženo do francouzského vládního letadla a přepraveno do Káhiry.
- Litva jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie, která byla podepsána 29. října 2004 v Římě. Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům.
- Americká armáda ztratila v bojích s iráckými povstalci u Fallúdže dva vrtulníky typu Superkobra, jejich osádky údajně nebyly zraněny.
- 12. listopadu:
- V Káhiře proběhlo slavnostní rozloučení se zemřelým vůdcem OOP a předsedou palestinské autonomní správy Jásirem Arafatem. Jeho tělo bylo poté převezeno do Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu. Izrael nedovolil jeho pohřeb v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře ve Východním Jeruzalémě. Palestinské vedení doufá, že v budoucnu bude moci být sarkofág s Arafatovou rakví přenesen do této mešity.
- V České republice začalo druhé kolo senátních voleb, volí se 26 senátorů.
- 13. listopadu:
- V České republice skončilo druhé kolo senátních voleb za rekordně nízké účasti voličů - 18,41 %. Z 26 zvolených senátorů jich 17 získala ODS; celkově tedy v těchto senátních volbách zvítězila v 18 z 27 senátních obvodů (jeden její kandidát byl zvolen již v prvním kole). KDU-ČSL získala tři senátorská křesla, naopak vládní ČSSD ani jedno. Po jednom senátoru letos získala KSČM, Strana zelených, US-DEU (společný kandidát s ODA), Sdružení nezávislých kandidátů (SNK), Nezávislí a Evropští demokraté.
- 14. listopadu:
- Únosci propustili dvě ženské příbuzné předsedy irácké prozatímní vlády Ajád Aláví. Bratranec Alávího je dosud zadržován.
- 15. listopadu:
- Americký ministr zahraničí Colin Powell oznámil rezignaci. Jeho demise souvisí s povolebními změnami v americké vládě. Dnes rezignovali také ministr energetiky, ministr školství a ministryně zemědělství, čímž navázali na ministra spravedlnosti a ministra obchodu, kteří podali demisi minulý týden.
- 16. listopadu:
- První evropská měsíční sonda Smart-1 dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce.
- Česká vláda rozhodla o tom, že političtí vězni komunistického režimu z let 1948–1968 dostanou příspěvek k důchodu jako odškodné. Příspěvek bude činit 50 Kč za každý započatý měsíc věznění.
- Americký prezident Bush jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyni Condoleezzu Riceovou. Zatímco odcházející ministr zahraničí Colin Powell představoval v Bushově vládě umírněné křídlo, Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky.
- V Iráku byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová.
- Podle humanitárních organizací brání americké jednotky v zásobování obyvatel Fallúdže, kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládními iráckými jednotkami. Odpor povstalců zřejmě slábne, silné boje však vypukly v Mosúlu. Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již 12. listopadu.
- 18. listopadu:
- Výstřel z izraelského tanku zabil 3 egyptské vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným Pásmem Gazy. Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím, že posádka tanku si vojáky spletla s palestinskými ozbrojenci.
- Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi, v jejímž čele stojí Portugalec José Barroso.
- 19. listopadu:
- Vichřice na Slovensku ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody. Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, tj. 90 % slovenské roční těžby. Úřady v sobotu zakázaly vstup do lesů v SR.
- 21. listopadu:
- Druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině.
- 22. listopadu:
- Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách. Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů, ale pak po sečtení 99,38 % hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 49,42 % hlasů. Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 46,70 % hlasů. V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demontraci. Více v článku Oranžová revoluce.
- Írán pozastavil výrobu obohaceného uranu, který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách, ale také při výrobě atomové bomby. Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedáním Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kde se bude projednávat, zda by se Íránem měla zabývat Rada bezpečnosti OSN a uvalit na něj sankce.
- 23. listopadu:
- Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila, že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100 % hlasů tohoto neoznámí.
- Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu. Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř. Prý nebyl přítomný nikdo, kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila, že nemá klíč. O půlnoci uplynula lhůta, kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- Tři pracovníci OSN, kteří byli uneseni v Afghánistánu 28. října, byli propuštěni.
- Ruským federálním bezpečnostním silám se podařilo osvobodit slovenskou studentku Miriam Jevíkovou, která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůří Kavkazu.
- 24. listopadu
- Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila, že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům. Opozice také oznámila, že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 25. listopadu
- Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise. Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb (čímž by nabyly právní moci), dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta na Bankovní ulici a budovy Rady ministrů (vlády) na ulici Hruševského. Podle Jurije Lucenka, jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí, tím chtěli zabránit tomu, aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi.
- Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 28. listopadu
- Při explozi v uhelném dole v čínské provincii Šan-si zahynulo 166 horníků, 127 dalších se podařilo zachránit.
- 29. listopadu
- V Rumunsku proběhly parlamentní a prezidentské volby.
- Čína a deset států jihovýchodní Asie sdružených v organizaci ASEAN podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru. Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace.
- 30. listopadu
- Rumunská opozice žádala opakování voleb. Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 40,24 % (ještě neúplná data). Na druhém místě se se ocitl pravicový kandidát a primátor Bukurešti Traian Basescu. Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc (podle jiných zdrojů až 350 tisíc) hlasů. Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy, které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů, kterým vozila voliče po různých volebních okrscích. Mezinárodní pozorovatelé OBSE přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice.
- Z Bělehradu byl hlášen údajný pokus o atentát na srbského prezidenta Borise Tadiče. Černé audi se v centru Bělehradu několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu, poté z místa incidentu ujelo. Vyšetřování ukázalo, že šlo o autonehodu, při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony, zazmatkoval a ujel.
- Ministr vnitřní bezpečnosti USA Tom Ridge oznámil, že 1. února 2005 odstoupí z funkce. Jeho ministerstvo vzniklo v lednu 2003 jako reakce na teroristické útoky ze září 2001.

Prosinec

- 1. prosince
- Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání (intifády) Marwan Barghútí se rozhodl kandidovat na post předsedy Palestinské autonomie. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9. ledna 2005
- Izraelská vláda prohrála parlametní hlasování o rozpočtu. P

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova v Praze je nejstarší univerzita ve střední Evropě a přední české vysoké učení, které se skládá z 17 fakult sídlících především v Praze.

Založení

Kdy přesně byla založena (tj. který ze dvou komplementárních právních aktů je primární pro její formální existenci), je předmětem sporů. Naprostá většina literatury již od Ottova slovníku naučného, údajně snad v souvislosti s rozvojem antiklerikalismu v 19. století, uvádí 7. duben 1348. Menšinový názor však obhajuje 26. leden 1347 s touto argumentací: Ve sporu o investituru získala Římskokatolická církev nezávislost na státu. Stát plně respektoval autonomii Církve, včetně oprávnění zakládat vlastní právnické osoby, např. církevní řády. K potvrzení světských imunit církevních právnických osob však obvykle bylo nezbytné rozhodnutí světské moci. Tak i pražská univerzita byla jako každá církevní korporace založena rozhodnutím Církve, zde bullou papeže Klementa VI., danou v Avignonu 26. ledna 1347. Po vzniku univerzity potvrdila exempci ze světské moci listina římského a českého krále Karla IV. ze 7. dubna 1348. Univerzita byla založena jako úplná, tj. se všemi 4 fakultami – přípravnou fakultou svobodných umění (dnešní filosofickou) a pokračovacími fakultami právnickou, lékařskou a teologickou. Na univerzitě působily 4 národy: český, bavorský, saský a polský. V roce 1403 bylo na univerzitě zakázáno šířit učení Johna Wyclifa, které však získávalo větší popularitu. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoce ve prospěch Čechů, což vedlo k odchodu některých profesorů a studetů na univerzitu v Lipsku.

Název

Pražská univerzita původně žádný název neměla. Brzy se však vžil název Universita Karlova. Po spojení Karolina a Klementina univerzita přijala název Universita Karlo-Ferdinandova. V roce 1882 byla zákonem č. 24/1882 ř. z. rozdělena na dvě části. Jedna se jmenovala "Česká universita Karlo-Ferdinandova" a druhá "Německá universita Karlo-Ferdinandova". Zákon č. 135/1920 Sb. z. a n., o poměru pražských univerzit, pak v § 1 al. 2 stanovil: "Jména obou pražských universit, ustanovená zákonem ze dne 28. února 1882, č. 24 ř. z.: "Česká universita Karlo-Ferdinandova" a "Německá universita Karlo-Ferdinandova" se zrušují. České univerzitě vrací se jméno "Universita Karlova". O jménu německé university rozhodne se zvláštním zákonem." Podle zákona č. 111/1998 Sb. je dnes jméno univerzity: "Univerzita Karlova v Praze".

Dnešní stav

UK připravuje odborníky pro širokou oblast humanitních věd, přírodních věd a věd o umění, dále teology, právníky, lékaře, farmaceuty, filology, tlumočníky a překladatele, knihovníky, žurnalisty, učitele aj.

Fakulty

Podívejte se též na

- Katolická teologická fakulta
- Evangelická teologická fakulta
- Husitská teologická fakulta
- Právnická fakulta
- 1. lékařská fakulta
- 2. lékařská fakulta
- 3. lékařská fakulta
- Lékařská fakulta v Plzni
- Lékařská fakulta v Hradci Králové
- Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
- Filozofická fakulta
- Přírodovědecká fakulta
- Matematicko-fyzikální fakulta
- Pedagogická fakulta
- Fakulta sociálních věd
- Fakulta tělesné výchovy a sportu
- Fakulta humanitních studií

Reference

- Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.

Externí odkazy

- [http://www.cuni.cz www.cuni.cz] – Oficiální stránky
- http://www.cuni.cz/cuni/history/listinac.html
- http://www.cuni.cz/cuni/history/historie.html.cs
- [http://cupress.cuni.cz/cgi-bin/caroshow/recenze/r4.htm#sktf Recenze historické práce obhajující datum 1347] Kategorie:Univerzita Karlova ko:카를 대학교

1965

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1960 1961 1962 1963 1964 - 1965 - 1966 1967 1968 1969 1970 ----

Události

Československo
- v platnost vstoupil zákoník práce Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 1. leden - Irsko členem EUROCONTROLu
- 8. prosince skončil 2. vatikánský koncil (začal 1962)
- 19. prosince byl znovuzvolen Charles de Gaulle francouzským prezidentem
- Jásir Arafat se dostal do čela teroristické organisace Al-Fatah
- Houari Boumédiènn svrhl Ahmed Ben Bella; Alžírsko

Vědy a umění

- podařilo se spolehlivě určit rotační dobu planety Merkur
- Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext

Nobelova cena

Fyzika: kvantová elektrodynamika: Richard Feynman, Julian Schwinger, Sin-Itiro Tomonaga

Narození

Československo
- 6. února Jan Svěrák, český režisér a scénárista
- 1. květen Jan Antonín Duchoslav, český herec Svět
- 18. února Dr. Dre, průkopníků hip-hopové kultury a gangsta rapu

Úmrtí

Československo
- 2. března – Ján Valašťan Dolinský, slovenský hudební skladatel (
- 15. února 1892)
- 5. březen – Václav Hrabě, český básník
- 2. srpen – František Langer, český spisovatel a vojenský lékař (
- 3. březen 1888) Svět
- 24. ledna – Winston Churchill, britský politik (
- 30. listopadu 1874)
- 19. května – Albín Polášek, český sochař (
- 14. února 1879)
- 3. červen – Hjalmar Riiser-Larsen, norský letec, polárník, podnikatel a voják (
- 1890)
- 13. října – Paul Hermann Müller, švýcarský chemik (
- 12. ledna 1899)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1965年 ko:1965년 simple:1965

1970

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1965 1966 1967 1968 1969 - 1970 - 1971 1972 1973 1974 1975 ----

Události

Česko
- 4. prosince spadl Král smrků v Boubínském pralese
- vydáno „Poučení z krizového vývoje“
- Junák byl rozpuštěn
- zřízena CHKO Žďárské vrchy Svět
- 10. října nezávislost Fidži
- 15. prosince Veněra 7 přistála na Venuši
- Východnímu Pákistánu byla udělena autonomie, od r. 1971 – Bangladéš
- papež Pavel VI. stanovil věkovou hranici (80 let) pro účast biskupů v konklávy
- Island se zapojil do Evropského sdružení volného obchodu

Vědy a umění

- V dubnu oznámil Paul McCartney, že skupinu opouští Beatles ostatní členové jej následovali.
- Freddie Mercury založil skupinu Queen
- Heyerdahl dokázal, že plavba mezi Severní Amerikou a Karibikem je možná s použitím starověkých metod – doplul na člunu Ra II z papyru z Maroka do Barbadosu.
- objeven chemický prvek dubnium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. srpna Saša Gedeon, český filmový a televizní režisér
- 24. září Karel Janák, český filmový a televizní režisér

Úmrtí

Česko
- 22. září - Vojtěch Jarník, český matematik (
- 22. prosince 1897)
- 30. října - Alexandr Hořejší, český básník a překladatel (
- 26. únor 1901)
- 28. listopadu - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 2. února - Bertrand Russell, anglický matematik (
- 18. května 1872)
- 9. listopadu - Charles de Gaulle, francouzský politik a voják (
- 22. listopad 1890)
- 25. září - Erich Maria Remarque, německý spisovatel (
- 22. červen 1898)
- Richard Bergman, rakouský od r. 1939 anglický stolní tenista (
- 1919)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století als:1970 ja:1970年 ko:1970년 simple:1970

1968

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1963 1964 1965 1966 1967 - 1968 - 1969 1970 1971 1972 1973 ----

Události

Československo
- Obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
- 5. duben vznikl Klub angažovaných nestraníků
- 21. srpna - Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara.
- 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků
- dostavění přehrady Nechranice
- prezidentem byl zvolen Ludvík Svoboda
- Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH
- Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968 Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 8. září - v Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy.
- 13. září 1968 Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu
- opustili Angličané Mauricius

Vědy a umění

- založení skupiny Genesis (Velká Británie)

Nobelova cena

- Fyzik - Luis W. Alvarez
- Chemie - Lars Onsager
- Lékařství - Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
- Literatura - Yasunari Kawabata
- Nobelova cena za mír - Mír

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 26. květen Vlasta Hilská, česká překladatelka (
- 22. červen 1909)
- 28. listopad Jarmila Fastrová, česká překladatelka (
- 1. červen 1899) Svět
- 27. březen Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (
- 9. březen 1934)
- 12. září Ryszard Siwiec, polský právník (
- 1911)
- 23. září Pater Pio, italský kněz (
- 25. květen 1887)
- 2.října Marcel Duchamp, francouzský malíř (
- 28.červenec 1887)
- 26. listopad Arnold Zweig, německý spisovatel (
- 10. listopad 1887)
- 20. prosinec John Steinbeck, americký spisovatel (
- 27. únor 1902)

Hlavy státu

- Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1968年 ko:1968년 simple:1968

1968

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1963 1964 1965 1966 1967 - 1968 - 1969 1970 1971 1972 1973 ----

Události

Vědy a umění

- založení skupiny Genesis (Velká Británie)

Nobelova cena

- Fyzik - Luis W. Alvarez
- Chemie - Lars Onsager
- Lékařství - Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
- Literatura - Yasunari Kawabata
- Nobelova cena za mír - Mír

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Hlavy státu

- Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1968年 ko:1968년 simple:1968

1969

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974 ----

Události

Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech

Vědy a umění

- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik Svět

Úmrtí

Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik (
- 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel (
- 12. března 1922)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1969年 ko:1969년 simple:1969 th:พ.ศ. 2512

1989

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1984 1985 1986 1987 1988 - 1989 - 1990 1991 1992 1993 1994 ----

Události

Česko
- 15. ledna začíná v Praze na Václavském náměstí série mohutných protikomunistických demonstrací - později nazvána jako Palachův týden
- červen - vychází manifest Několik vět
- říjen - od léta masově roste počet emigrantů z NDR žádajících na pražském velvyslanectví SRN o azyl, nátlak západoněmeckých a čs. orgánů na NDR vyústil v otevření hranic mezi NDR a SRN tzv. "pád Berlínské zdi"
- 17. listopadu - začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu
- 27. listopadu Generální stávka v Československu
- Prosinec - třetí obnova skautské organizace Junák, zakázána komunisty v roce 1970
- 10. prosince G. Husák jmenoval Čalfovu „vládu národního porozumění“
- 29. prosince Václav Havel byl zvolen prezidentem Československa
- byly rozpuštěny Lidové milice Svět
- George H. W. Bush se stal prezidentem USA
- únor - probíhala jednání u kulatého stolu mezi opoziční Solidaritou a komunistickou vládou v Polsku - začátek konce komunismu v Polsku
- 9. listopadu - pád Berlínské zdi
- 28. listopadu byl Náhorní Karabach vrácen Ázerbájdžánu
- Jásir Arafat byl v Tunisu jmenován exilovým prezidentem Palestiny
- Nicolai Ceausescu byl svržen a poté popraven i se svou manželkou, Rumunsko
- SSSR se stáhl z Afghánistánu
- Malta a Turecko členy EUROCONTROLu
- Nelson Mandela propuštěn z vězení
- na trh byl uveden počítač SAM Coupé
- silné zemětřesení v Kalifornii
- Jordánsko se formálně zřeklo území Předjordánska - vznik nezávislé Palestiny
- podepsána Basilejská úmluva - mezinárodní smlouva omezující pohyb nebezpečných odpadů přes hranice a jejich zneškodňování

Vědy a umění

- začal vznikat dnešní Mac OS X jako NeXTSTEP, objektově-orientovaný operační systém
- schválen jako ANSI X3.159-1989 "Programming Language C" - viz J